Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Dnešní fenomén především Evropy, je Islám. Tisíce diskuzí, tisíce fotodokumentací, tisíce otázek, tisíce incidentů a miliarda obav. Všichni se ptají, co bude dál a nikdo se neptá na to nejdůležitější - proč?

A tak se mi i nabízel název blogu – jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Dal by se použít také nadpis, ať si

každý zamete nejprve před svým prahem.

V první řadě je dobré si uvědomit, že problém Evropy nevznikl samočinně. Celý ten dosavadní průběh měl nějaké příčiny a především hnací motory. Současné potíže, které cloumají celým kontinentem je především Islám, hrozící ekonomická krize, stupňující se napětí mezi Ruskem a západem. Za povšimnutí také stojí přepisování historie a úsilí o postupné převrácení morálních hodnot společnosti.

Všechno má společné jmenovatele. Peníze, moc a „moc peněz“. Rozhodování o budoucnosti nás všech, podle představ některých institucí a spolků, které si přiřazují nadvládu nad vším. „Oni“ chtějí vládnout, rozhodovat o nás, bez nás a určovat budoucnost. „Oni“ nám vše předkládají v nejlepším světle a své růžové báchorky by mohli ukončit slovy „A k tomu nám dopomáhej Bůh“. Což by asi bylo to nejpravdivější z jejich satanských slov. „Oni“ totiž k té své moci nad námi používají právě Boha a peníze. To jsou jejich nejsilnější páky, kterými nás ovládají a potřebují udržet jejich sílu. Penězi ovládají naše životy a jakousi vírou v dobro, pak ovlivňují naše myšlení.

Vrátím se k začátku úvahy, tady k problému Islámu. Po dlouhou historii se tu vedou různé rozbroje a války mezi jednotlivými náboženstvími. Není to proto, že by si bohové nerozuměli, ale jediný důvod jsou lidé, kteří používají náboženství k dosažení bohatství a moci nad územím a svými ovečkami. Jestliže je dnes Islám považován díky jeho náboženství za zlo, tak je dobré se podívat otevřenýma očima i na jiná náboženství. Tady jsem si vypůjčil slova Milana Kohouta: „Zvláště se mně zhnusilo křesťanské náboženství. Když čtete historii násilného genocidního osidlování amerického kontinentu, tak je vám okamžitě z křesťanství na zvracení. V Nové Anglii bylo mezi křesťanskými přistěhovalci rčení »konvertuj, nebo zemři«, kterým se řídili při vybíjení původních obyvatel Ameriky, když se vzpírali jejich plánu na zotročení. A když křesťanům došlo, že se »indiáni« nenechají zotročit, tak je téměř všechny vyvraždili (dle odhadů až na dvacet milionů) a začali přivážet otroky z Afriky. Křesťanství je jedno z nejkrvavějších náboženství v historii, a když vidím nějakého obtloustlého Duku, kterak světí zbraně pro naše vojáky posílané do imperialismem vyvolané války v Afghánistánu, tak mám chuť mu plivnout do jeho pokrytecké »disidentské« tváře...  Jakékoliv náboženství by už nemělo mít místo v globalizovaném světě. Protože když se začínají ve světě překrývat ti »jediní a správní« fantasmagorismem vytvoření bozi, tak všude tečou potoky krve a jsou vražděny i děti. Děti, které ještě nevědí, co si za idiotské bohy jejich rodiče vymysleli“.

Tím nechci upírat někomu právo na víru, nebo ho od ní zrazovat. Náboženství jako takové je opravdu o víře. O tom, že někdo věří v něco. Potud je vše v pořádku, pokud to náboženství nepoužívá víru svých oveček ke shromažďování majetků a k boji o moc. Víra není nákupní taška, ale stav mysli, a pokud si to někdo spletl, tak jedině úmyslně. Věřit se dá kdekoli a není to podmíněno například stamiliardovou restitucí. Věřit může každý ve svého Boha, aniž by musel toho druhého zamordovat nebo okrást.

Já osobně nemohu souhlasit s organizovaným stěhováním muslimů do naší země, protože stát, který se nedokáže postarat o vlastní občany, tak logicky nemůže mít prostředky pro pomoc dalších. Zároveň nemohu souhlasit s politikou vměšování se do cizích státních systémů a natož válečnou instalací demokracie. Ještě k tomu do států, které ji nemohou a nechtějí přijmout. Nemohu také souhlasit s tím, že jsou všichni muslimové vrženi do jednoho pytle s názvem teroristé. Nemohu souhlasit s přistěhovaleckou politikou EU, která je jednou z hlavních příčin celého problému. Naopak musím souhlasit s likvidací Islámského státu, který vznikl za podpory vnějších sil a to právě k rozvrácení nejen východu, ale celé Evropy. Nakonec tedy nemohu souhlasit s politikou našeho státu, která nedokáže jasně definovat celý problém a tak se k němu postavit. Politika České republiky se pouze odvíjí od nařízení těch (ne)mocných, kteří to vše plánovali. Závěrem tedy musím konstatovat, že naše demokracie není naší demokracií a naše vláda nepracuje pro nás. Nehodlám se tudíž podílet na demokratické kolonizaci, vedené těmito satanskými skupinami lidí.

A k tomu nám dopomáhej náš lid.